Sporem rozumíme střet protikladných, rozporných hledisek, názorů či postojů smluvních stran.

Příklady sporů a znaleckých otázek, ve kterých posudek soudního znalce přispěje ke spravedlivému rozhodnutí sporu:

Spor o plnou funkcionalitu dodávaného informačního systému. Spor je veden o zapracování požadavků na funkcionalitu do výsledného systému. Typické znalecké otázky:
„Vyplývá určitá funkcionalita ze specifikace požadavků na informační systém a je součástí plnění dodavatele podle uzavřené smlouvy?“
„Byly požadavky na funkcionalitu vznesené uživateli v průběhu implementace informačního systému do řešení zapracovány nebo ne? Pokud ne, které nebyly zapracovány?“

Spor o řádnou funkčnost provozovaného informačního systému. Spor je veden k tomu, zda je systém schopen rutinního provozu a vykazuje či nevykazuje vady a nedodělky bránící jeho řádnému užívání v souladu s účelem uvedeným ve smlouvě. Typické znalecké otázky:
„Vykazuje systém vady a nedodělky bránící jeho řádnému užívání v souladu s účelem jeho použití podle uzavřené smlouvy?“ „Mohly závěrečné testy odhalit a prokázat nefunkčnost systému?"

Spor o řešení rozhraní mezi systémy. Spor je veden do oblasti integrace mezi systémy, zpravidla nově pořizovaným / implementovaným a dalšími systémy provozovanými na straně objednatele. Typické znalecké otázky:
„Která smluvní strana je odpovědná za dořešení rozhraní (interface) mezi propojenými systémy?“ „Byly požadavky na rozhraní dostatečně specifikovány a zadány?“

Spor o navýšení ceny za dodatečné práce na systému. Spor je veden o to, zda provedení určitých prací či dodávek mělo být podle uzavřeného smluvního vztahu součástí plnění dodavatele či nikoliv. Typická znalecká otázka:
„Jsou vícepráce dokládané dodavatelem oprávněné, tj. nebyly součástí předmětu plnění dle uzavřené smlouvy?“

Spor o neplnění součinnosti objednatele. Spor je veden o to, zda zpoždění na straně dodavatele či neplnění ze strany dodavatele mělo přímou příčinnou souvislost v neplnění součinnosti na straně objednatele. Typické znalecké otázky:
„Mohl dodavatel bez poskytnutí součinnosti ze strany objednatele v oblasti xxx plnit řádně a včas své smluvní závazky?“ „Která součinnost objednatele byla nezbytně nutná pro plnění povinnosti dodavatele?“
Ve znalecké praxi se setkáváme často i s tím, že se smluvní strany dohodnou postupovat mimosoudní cestou a zaváží se jednat podle výroku nezávislého soudního znalce.

Tržní hodnota je zpravidla definována (v souladu s TEGoVA - The European Group of Valuers' Associations) jako odhadnutá částka, jíž je s největší pravděpodobností možno dosáhnout v dané době a v konkrétních podmínkách trhu mezi dobrovolně a legálně jednajícím zákazníkem (kupujícím) a ochotným dodavatelem (prodávajícím) v nestranné transakci s vyloučením působení mimořádných faktorů (tíseň, nekalá soutěž apod.), tedy bez zřetele na individuální či jiné zájmy vybočující z běžné praxe.

Příklady určení ceny či hodnoty a znaleckých otázek:
Určení tržní hodnoty systému. Do účetnictví organizace je potřeba zařadit správnou tržní hodnotu informačního systému plánovaného k implementaci v následujícím období. Typické znalecké otázky:
„Jaká je tržní hodnota zákaznického informačního systému implementovaného ve společnosti xxx?“

Určení obvyklé ceny zařízení výpočetní techniky. Pro potřeby vložení do účetnictví potřebuje organizace znát, jaká je cena obvyklá za zařízení výpočetní techniky, které bylo obdrženo např. darem od jiné společnosti. Typické znalecké otázky:
„Jaká je cena obvyklá serveru xxx?“
„Jaká je cena obvyklá PC xxx?“