Znalecké posudky v informatice
Znalecké posudky v informatice (IT/ICT) umožňují jasně a logicky narovnat situaci nejčastěji v případech, kdy nastal spor mezi smluvními stranami při plnění smluv nebo je potřeba prokázat splnění podmínek dotace z Evropských strukturálních fondů (ESF). Posudky se také uplatňují při dalších účelech jako je např. zjištění tržní hodnoty systému implementovaného v dané organizaci pro potřeby jeho správného vedení v účetnictví. Společnost Per Partes® působí jako rozsáhlá znalecká kancelář se soudními znalci specializovanými na informatiku.
Znalecký posudek
Znalecký posudek představuje odborný a profesionální závěr zformovaný do souboru výroků soudního znalce. Úkolem znaleckého posudku bývají odborné a nestranné odpovědi na otázky zadavatele posudku, které se týkají předmětu posudku, tzv. znalecké otázky. Odpovědi soudního znalce na znalecké otázky vyjasňují situaci v oblastech vyžadujících hluboké odborné znalosti informačních a komunikačních technologií, systémů a projektů. Znalecký posudek si mohou vyžádat na znalci státní orgány, právnické osoby, podnikatelé, fyzické osoby a občané. Předmětem posudku je v informatice zpravidla konkrétní informační systém nebo aplikace, propojení systémů, infrastruktura či jednotlivá zařízení nebo také projekt (implementační, vývojový). Úlohou (soudního) znalce je poskytnout zadavateli nezávislé a neutrální hodnocení založené na jeho odborných znalostech. Znalec vykonává svou činnost osobně, je ale oprávněn přizvat konzultanta k posuzování dílčích specifických otázek.
- předmět posudku
- výčet znaleckých otázek, na které znalec odpovídá
- zjištění znalce, tj. souhrn skutečností, k nimž při zpracování posudku přihlížel
- posudek znalce, tj. odpovědi na otázky
- závěry znalce, které je znalec povinen řádně odůvodnit.
Doba zpracování znaleckého posudku závisí na rozsahu a hloubce znaleckých otázek a potřebě provedení místního šetření. Zpravidla se pohybuje v týdnech až několika měsících. Cena posudků se zpravidla pohybuje v jednotkách až desítkách tisíc korun.
Spor mezi smluvními stranami při plnění smluv a typické znalecké otázky
Sporem rozumíme střet protikladných, rozporných hledisek, názorů či postojů smluvních stran. Obsahovým znakem sporu mezi smluvními stranami je to, že buď jedna ze smluvních stran neplní určitou smluvní povinnost, nebo popírá její existenci, anebo to, že jedna ze smluvních stran výkonem svých oprávnění brání v uplatnění určitých práv druhé smluvní straně. Věcně může být smluvní spor sporem o plnění povinností vyplývajících z uzavřené smlouvy o dílo na implementaci informačního systému, z kupní smlouvy na pořízení HW infrastruktury, licenční smlouvy upravující práva užití software či inominátní smlouvy na poskytování servisních či jiných expertních služeb.Příklady sporů a znaleckých otázek, ve kterých posudek soudního znalce přispěje ke spravedlivému rozhodnutí sporu:
Spor o plnou funkcionalitu dodávaného informačního systému. Spor je veden o zapracování požadavků na funkcionalitu do výsledného systému. Typické znalecké otázky:
„Vyplývá určitá funkcionalita ze specifikace požadavků na informační systém a je součástí plnění dodavatele podle uzavřené smlouvy?“
„Byly požadavky na funkcionalitu vznesené uživateli v průběhu implementace informačního systému do řešení zapracovány nebo ne? Pokud ne, které nebyly zapracovány?“
Spor o řádnou funkčnost provozovaného informačního systému. Spor je veden k tomu, zda je systém schopen rutinního provozu a vykazuje či nevykazuje vady a nedodělky bránící jeho řádnému užívání v souladu s účelem uvedeným ve smlouvě. Typické znalecké otázky:
„Vykazuje systém vady a nedodělky bránící jeho řádnému užívání v souladu s účelem jeho použití podle uzavřené smlouvy?“ „Mohly závěrečné testy odhalit a prokázat nefunkčnost systému?"
Spor o řešení rozhraní mezi systémy. Spor je veden do oblasti integrace mezi systémy, zpravidla nově pořizovaným / implementovaným a dalšími systémy provozovanými na straně objednatele. Typické znalecké otázky:
„Která smluvní strana je odpovědná za dořešení rozhraní (interface) mezi propojenými systémy?“ „Byly požadavky na rozhraní dostatečně specifikovány a zadány?“
Spor o navýšení ceny za dodatečné práce na systému. Spor je veden o to, zda provedení určitých prací či dodávek mělo být podle uzavřeného smluvního vztahu součástí plnění dodavatele či nikoliv. Typická znalecká otázka:
„Jsou vícepráce dokládané dodavatelem oprávněné, tj. nebyly součástí předmětu plnění dle uzavřené smlouvy?“
Spor o neplnění součinnosti objednatele. Spor je veden o to, zda zpoždění na straně dodavatele či neplnění ze strany dodavatele mělo přímou příčinnou souvislost v neplnění součinnosti na straně objednatele. Typické znalecké otázky:
„Mohl dodavatel bez poskytnutí součinnosti ze strany objednatele v oblasti xxx plnit řádně a včas své smluvní závazky?“ „Která součinnost objednatele byla nezbytně nutná pro plnění povinnosti dodavatele?“
Ve znalecké praxi se setkáváme často i s tím, že se smluvní strany dohodnou postupovat mimosoudní cestou a zaváží se jednat podle výroku nezávislého soudního znalce. Zejména tak činí, pokud soudní znalec má v oblasti informatiky odborné renomé. Reagují tak na zdlouhavé soudní řízení, které je o to komplikovanější, čím více jsou znalosti soudců vzdáleny od rozhodované problematiky, což je v oblasti informatiky, která se extrémně rychle vyvíjí a mění, z logiky věci samotné běžný stav.
Prokázání splnění podmínek dotace z Evropských strukturálních fondů (ESF) a typické požadavky na doložení

Příklady požadavků poskytovatele dotace a znaleckých otázek na doložení souladu projektu kofinancovaného z prostředků ESF s podmínkami poskytnutí dotace:
Doložení, že předmět zakázky je nezbytný pro realizaci projektu. Poskytovatel dotace vyžaduje prokázat znaleckým posudkem přímou souvislost mezi zakázkou uplatněnou mezi výdaji na projekt a realizací projektu. Typická znalecká otázka:
„Je specifikovaný předmět zakázky nezbytný pro realizaci projektu?“
Doložení, že specifikovaný předmět plnění může dodat pouze jediný dodavatel. Poskytovatel dotace požaduje doložit znaleckým posudkem, zda nebyly porušeny podmínky výběrového řízení oslovením pouze jediného dodavatele. Typická znalecká otázka:
„Může specifikovaný předmět zakázky dodávat pouze jediný dodavatel?“
Doložení, že cena za zakázku od jediného dodavatele odpovídá podmínkám na trhu. Poskytovatel dotace požaduje doložit znaleckým posudkem, že cena je obvyklá na trhu a odpovídá tržním podmínkám v dané lokalitě. Typická znalecká otázka:
„Odpovídá cena za specifikovaný předmět zakázky ceně tržně obvyklé?“
Doložení, že byly splněny závazné ukazatele projektu. Poskytovatel dotace požaduje doložit znaleckým posudkem, že byly splněny závazné ukazatele projektu a tím podmínky pro poskytnutí dotace na projekt. Typická znalecká otázka:
„Jsou beze zbytku splněny závazné ukazatele projektu uvedené v Žádosti o poskytnutí dotace?“
Zjištění tržní hodnoty nebo ceny obvyklé pro potřeby účetnictví organizace
Tržní hodnota je zpravidla definována (v souladu s TEGoVA - The European Group of Valuers' Associations) jako odhadnutá částka, jíž je s největší pravděpodobností možno dosáhnout v dané době a v konkrétních podmínkách trhu mezi dobrovolně a legálně jednajícím zákazníkem (kupujícím) a ochotným dodavatelem (prodávajícím) v nestranné transakci s vyloučením působení mimořádných faktorů (tíseň, nekalá soutěž apod.), tedy bez zřetele na individuální či jiné zájmy vybočující z běžné praxe. Přitom se předpokládá, že oběma stranám jsou známa všechna relevantní fakta o předmětu dodávky resp. prodeje, jednají tedy se znalostí věci, obezřetně a z vlastní vůle bez donucení. Tržní hodnota se uplatní v případě, že obvyklá cena neexistuje, protože v daném místě a čase se s obdobnými informačními systémy, aplikacemi, infrastrukturou, službami či projekty běžně prostě v minulosti neobchodovalo. Tržní hodnota (ocenění) je zjišťována znalcem na základě ekonomického hodnocení – expertízy a odhadnuta zpravidla intervalově v optimálním rozpětí hodnot. Znalec při jejím určování interpretuje chování zákazníků na trhu. Jde tedy o subjektivní názor znalce vykonstruovaný na základě dostupných informací k datu zpracování posudku.Obvyklou cenou se podle zákona č. 151/1997 Sb. ve znění zákona č. 121/2000 Sb. rozumí částka, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného aktiva nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Tržně obvyklá cena existuje pouze u zboží a služeb, se kterými se běžně obchoduje a tvoří komoditu. Je to cena běžná, pravidelně se opakující a odpovídající zvyku v daném místě a čase. Zjišťuje se analýzou trhu a můžeme ji poměrně přesně odhadnout z minulých prodejů, představuje totiž historický fakt.
Příklady určení ceny či hodnoty a znaleckých otázek:
Určení tržní hodnoty systému. Do účetnictví organizace je potřeba zařadit správnou tržní hodnotu informačního systému plánovaného k implementaci v následujícím období. Typické znalecké otázky:
„Jaká je tržní hodnota zákaznického informačního systému implementovaného ve společnosti xxx?“
Určení obvyklé ceny zařízení výpočetní techniky. Pro potřeby vložení do účetnictví potřebuje organizace znát, jaká je cena obvyklá za zařízení výpočetní techniky, které bylo obdrženo např. darem od jiné společnosti. Typické znalecké otázky:
„Jaká je cena obvyklá serveru xxx?“
„Jaká je cena obvyklá PC xxx?“
Soudní znalci specializovaní na informatiku / soudní znalci IT
Soudní znalec pro informatiku (IT, ICT) je fyzická osoba jmenovaná krajským soudem nebo ministrem spravedlnosti znalcem pro určitý specifický obor popř. odvětví a specializaci s příslušnou kvalifikací a praxí, kterou stanovuje Zákon č.36/67 Sb. o znalcích a tlumočnících. Kromě tohoto předpisu má soudní znalec upraven výkon činnosti vyhláškou ministerstva spravedlnosti č.37/67 Sb. o provedení zákona o znalcích a tlumočnících. Znalec skládá znalecký slib a je oprávněn zhotovovat znalecké posudky ve svých oborech popř. odvětvích či specializacích. Znalecká oprávnění znalce udává tzv. znalecká doložka, kterou musí uvést ve znaleckém posudku." Slibuji, že při znalecké činnosti budu přesně dodržovat právní předpisy, že znaleckou činnost budu konat nestranně podle svého nejlepšího vědomí, že budu plně využívat všech svých znalostí a že zachovám mlčenlivost o skutečnostech, o nichž jsem se při výkonu znalecké činnosti dozvěděl."
Jmenovaní znalci se po složení slibu zapisují do seznamu znalců, ústřední seznam znalců vede ministerstvo spravedlnosti v členění podle znaleckých oborů.

Pro informatiku není zaveden samostatný znalecký obor a proto se uplatní následující obory, které mají částečná překrytí. Informatiku (ICT) znalci pokrývají více obory podle své specializace, mezi kterými však nesmí chybět základní obor Kybernetika:
Obor Kybernetika – základní informatický obor, který zahrnuje software a výpočetní techniku (hardware a počítačové sítě), tedy informační systémy, postupy, aplikace, automatizované zpracování dat, propojení systémů aplikačně-datovými rozhraními a sítěmi, výpočtovou infrastrukturu apod.
Obor Ekonomika – pokud se znalec vyjadřuje k otázkám ceny, měl by mít rovněž oprávnění v oboru Ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací na informační a výpočetní techniku.
Obor Elektrotechnika – zahrnuje sdělovací, zabezpečovací, výpočetní a jiná elektrická zařízení.
Obor Elektronika – zahrnuje sdělovací, zabezpečovací, výpočetní a jiná elektrická zařízení s důrazem na „slaboproud“.
Obor Spoje - zahrnuje datové spoje a telekomunikace.
Obor Projektování – zahrnuje návrhy projektů v informatice (ICT projekty).
Soudní znalci specializovaní na informatiku jsou sdruženi v Komoře soudních znalců České republiky, sekci EITE (Elektronika a IT, Elektrotechnika).

Soudní znalci znalecké kanceláře Per Partes jsou členy Komory soudních znalců ČR, sekce EITE.
Znalecká otázka
Ze strany zadavatele posudku je potřeba promyslet a zadat znalci správné a precizní formulace znaleckých otázek, protože znalec musí odpovědět na tyto otázky a nemůže jejich okruh rozšiřovat či zužovat v průběhu zpracování posudku. Znalec zpracovává posudek pouze ohledně otázek skutkových, není oprávněn zabývat se otázkami právními a proto se zpravidla setkává s právníky řešícími stejnou problematiku z právního pohledu. Může jít o interní právníky, advokáty nebo soudce řešícího soudní spor. Znalecké otázky zpravidla formulují právníci aby tak dosáhli posunu ve vývoji sporu mezi smluvními stranami, nebo manažeři organizací, aby zajistili prokázání správnosti postupu na projektu či správné podklady pro účetnictví v organizaci.Příklady znaleckých otázek naleznete v textu kapitol Spor mezi smluvními stranami při plnění smluv a typické znalecké otázky, Prokázání splnění podmínek dotace z Evropských strukturálních fondů (ESF) a typické požadavky na doložení a Zjištění tržní hodnoty nebo ceny obvyklé pro potřeby účetnictví organizace.